Lodní výlety na Krétě patří k ostrovu stejně neodmyslitelně jako moře, které ho ze všech stran obklopuje. A vlastně patří docela neodmyslitelně i k mému vlastnímu příběhu s Krétou. V době, kdy jsem tady pracovala jako průvodkyně, jsem mnoho let provázela výlety na Gramvousu a Balos, několikrát jsem vyplouvala s klienty na ostrov Chrissi a průvodcovala jsem také výlety na Santorini. Lodí jsem se po Krétě naplavila opravdu hodně, a přesto je jeden okamžik, který mě snad nikdy nepřestane bavit.
Ten moment, kdy vyjdu na palubu, najdu si místo, odkud můžu pozorovat cestu za lodí, a najednou je všude kolem jen voda.
Pobřeží se začne pomalu ztrácet, pod lodí ubíhá moře, vítr během několika minut předělá můj pečlivě vytvořený účes podle vlastní představy a člověk tam prostě stojí, dívá se kolem sebe a cítí něco, co se mi těžko popisuje jedním slovem. Nespoutanost. Volnost. Svobodu. Přesně ten pocit, který na cestování miluju nejvíc. Že právě teď skutečně žiju. Že nikam nepospíchám, nic neřeším a jenom stojím uprostřed moře a uvědomuju si, že tohle se děje právě teď a já jsem jeho součástí.
Možná i proto mám trochu radikální názor, že kdo přijede na Krétu a nevyzkouší alespoň jeden lodní výlet, jako by poznal jen jednu její polovinu. Nemusí to být velká celodenní plavba na Balos ani rychlá loď na Santorini. Klidně malý člun, který vás odveze k některému z neobydlených ostrůvků kolem pobřeží. Krátká večerní plavba při západu slunce. Výlet k jeskyním. Loď na pláž, kam se jinak složitě dostává. Nebo den na moři zakončený grilováním a rybou, která chutná tak nějak lépe už jen proto, že ji jíte na palubě se slanými vlasy a mořem kolem sebe.
A ono to vlastně dává smysl i historicky. Moře pro Krétu nikdy nebylo hranicí. Bylo cestou. Už minojská civilizace byla úzce propojená s námořním obchodem a právě přes moře byla Kréta v kontaktu s Egyptem, oblastí dnešního Blízkého východu i dalšími částmi Středomoří. Po stejných vodách později připlouvali Římané, Byzantinci, Benátčané i Osmané. Po staletí tudy pluli obchodníci, rybáři, vojáci, cestovatelé i piráti a jejich přítomnost je na krétském pobřeží vidět dodnes.
Stačí se projít starými přístavy v Chanii nebo Rethymnu, podívat se na benátské loděnice, majáky nebo pevnosti vystavěné nad mořem a člověk si začne uvědomovat, jak zásadní roli voda v příběhu tohoto ostrova vždycky hrála.
A možná právě proto je pohled na Krétu z paluby tak zvláštní. Najednou ji nepozorujete jen jako návštěvník, který přijel po silnici k další pláži. Díváte se na ni ze stejné strany, odkud k ní po tisíce let přicházel svět.
Dnes už samozřejmě vyrážíme na moře z úplně jiných důvodů. Jednou vás velká výletní loď veze k laguně Balos, jindy malý člun z Paleochory k Elafonissi, z jižního pobřeží můžete pokračovat až na Gavdos a někdy vůbec není potřeba plout daleko. Mně třeba v paměti zůstávají i obyčejné večerní plavby z Rethymna, kdy projíždíte kolem skalních jeskyní a při návratu sledujete, jak se nad městem pomalu objevuje silueta Fortezzy a zapadající slunce mění barvu celého moře.
Právě proto jsem dala dohromady 10 nejkrásnějších lodních výletů na Krétě, které podle mě stojí za to znát. Některé vás zavezou k nejslavnějším místům ostrova, jiné vám ukážou pobřeží, které ze silnice nikdy neuvidíte, a u některých možná zjistíte, že místo, které dobře znáte, můžete tentokrát objevit úplně jinak – z moře.
A jestli na Krétu teprve míříte, zkuste si během dovolené alespoň jednou stoupnout na palubu, nechat vítr, ať si udělá s vaším účesem, co chce, a chvíli se jen dívat na moře kolem sebe.
Třeba právě tam pochopíte, proč mám lodní výlety na Krétě tak ráda.
1. Balos a Gramvousa – lodní výlet, který ke Krétě patří
Balos a Gramvousa jsou pro mě takový krétský „Karibik“. Tyrkysová voda, světlý písek, divoké skály kolem a barvy, které občas vypadají skoro podezřele dokonale i ve skutečnosti. Je to jedno z těch míst, která podle mě opravdu stojí za to na Krétě alespoň jednou vidět – jen je dobré vědět, že zejména v plné sezoně rozhodně nebudete jediní, koho to napadlo.
Já mám tenhle výlet spojený především se svými průvodcovskými roky, protože jsem na Balos a Gramvousu s klienty vyplouvala opakovaně. A možná právě proto pro mě není zážitkem jen samotná laguna, ale celá cesta k ní.
Loď vyráží z přístavu Kissamos a postupně nechává krétské pobřeží za sebou. Když stojíte na palubě a díváte se před sebe, začínají se objevovat ostrůvky, skály a krajina, která už působí mnohem divočeji než turistická letoviska na pobřeží. Vedle Ήμερη Γραμβούσα (Imeri Gramvousa), na kterou se během výletu vystupuje, leží také Άγρια Γραμβούσα (Agria Gramvousa), tedy „divoká Gramvousa“. A přesně v těchto chvílích mám pocit, že se z obyčejného přesunu lodí stává skutečná plavba. Před vámi moře, někde v dálce ostrůvky a vy se pomalu blížíte k jednomu z nejznámějších míst celé Kréty.
Jednou z hlavních zastávek je samozřejmě Balos.
Tyrkysová laguna, světlý písek, mělká voda a krajina, která je ve skutečnosti mnohem syrovější, než jak působí na dokonale upravených fotografiích. A právě tady je dobré připomenout, že Balos není jen jedna z nejslavnějších pláží Kréty. Laguna a širší oblast Gramvousy jsou součástí evropské sítě Natura 2000, která chrání zdejší mimořádně cenná přírodní stanoviště, rostliny i živočichy.
Najdete tu pobřežní laguny, písečné a skalnaté biotopy i vzácné druhy rostlin, z nichž některé mají velmi omezený areál výskytu. Celá oblast je významná také pro řadu druhů ptáků a mořských živočichů. Balos tedy není jen nádherná kulisa na dovolenkovou fotografii, ale také poměrně křehký ekosystém, se kterým by se podle mě mělo zacházet s respektem.
A možná právě tady se nejvíc ukazuje druhá strana jeho popularity.
Pokud máte možnost vybrat si termín, já osobně bych se na Balos snažila vyrazit mimo samotný vrchol letní sezony. V červenci a srpnu sem míří opravdu neskutečné množství lidí a právě Balos je jedno z míst, kde je ten rozdíl velmi znát. Nádherný je pořád, ale představa prázdné tyrkysové laguny z reklamních fotografií má v hlavní sezoně k realitě poměrně daleko.
Mám i jeden malý tip z dob, kdy jsem tento výlet průvodcovala. Pokud to organizace nástupu na konkrétní lodi umožňuje, nemusíte se za každou cenu snažit nastoupit mezi prvními. Mně se mnohokrát osvědčilo nastoupit spíš mezi posledními a při příjezdu na Balos potom patřit mezi první, kteří se z lodi dostanou ven. Na pláži totiž není nekonečné množství příjemných míst, kde se dá trochu schovat před sluncem, a několik minut může v hlavní sezoně znamenat docela velký rozdíl. Neberte to ale jako univerzální pravidlo – způsob nastupování a vystupování se může podle konkrétní lodi a organizace plavby měnit.
Příjezd na Balos od moře má podle mě svoje vlastní kouzlo. Krajina se před vámi postupně otevírá a najednou vidíte naživo místo, které jste možná předtím znali jen z fotografií. Ano, je slavné. Ano, v sezoně je turistické. A přesto bych ho ze seznamu míst, která stojí na Krétě za vidění, rozhodně nevyškrtla.
Druhou částí výletu je Ήμερη Γραμβούσα (Imeri Gramvousa) s benátskou pevností vysoko nad mořem. A Gramvousu bych rozhodně nevnímala jen jako zastávku „k Balosu“. Má úplně jinou atmosféru.
Pokud se vydáte nahoru k pevnosti, čeká vás výstup po kamenitém a nerovném terénu, ale nahoře se otevře nádherný pohled na moře, okolní ostrůvky a divoké západní pobřeží Kréty. Právě odsud člověk mnohem lépe pochopí, proč mělo toto místo v minulosti tak důležitou strategickou polohu. Po koupání v tyrkysové laguně se tak během jediného výletu najednou ocitnete uprostřed úplně jiné Kréty – skalnaté, divoké a historické.
Pořadí návštěvy Balosu a Gramvousy se přitom může podle konkrétní plavby a aktuální organizace měnit. Já mám z let, kdy jsem tento výlet průvodcovala, velmi silně spojený právě příjezd nejprve na Balos a následnou plavbu ke Gramvouse, ale není dobré brát toto pořadí jako neměnné pravidlo.
O Balosu jsem už na Krétě srdcem napsala také samostatného průvodce, ve kterém podrobněji rozebírám cestu, samotnou lagunu i další praktické informace. 👉🏻 Balos Kréta – nejkrásnější laguna ostrova: tipy na cestu, jak se tam dostat, tipy na ubytování
Co je dobré vědět před cestou
Na klasický lodní výlet na Balos a Gramvousu se vyráží z přístavu Kissamos na západě Kréty a počítejte s tím, že jde o výlet na podstatnou část dne. Během plavby navštívíte lagunu Balos i ostrov Gramvousa, jejich pořadí se ale může podle konkrétní plavby změnit. Na Balosu počítejte především se sluncem, koupáním, omezeným množstvím přirozeného stínu a v hlavní sezoně také s velkým množstvím návštěvníků. Pohybujete se navíc v chráněné oblasti Natura 2000, takže je na místě respektovat zdejší přírodu a aktuální pravidla. Pokud se na Gramvouse vydáte k benátské pevnosti, čeká vás výstup po nerovném a kamenitém terénu, takže bych si určitě vzala vhodnou obuv. Plavby z Kissamosu provozuje mimo jiné Cretan Daily Cruises a vstupenky je možné zakoupit dopředu online přímo u organizátora. Aktuální cenu a čas odjezdu doporučuji zkontrolovat krátce před cestou přímo u provozovatele, protože se mohou během sezony měnit. A stejně jako u všech lodních výletů na Krétě může průběh plavby ovlivnit vítr a stav moře.
2. Spinalonga – ostrov, kde je historie pořád cítit
Jestli je Balos výletem za barvami Kréty, Spinalonga je pro mě především výletem za příběhy. Dlouhá léta byla návštěvníkům ostrova představována jako jedno z posledních leprosárií v Evropě a dodnes je její historie protkaná příběhy, které jsou někdy dojemné, někdy neuvěřitelné a někdy dost těžké na to, aby vám v hlavě zůstaly ještě dlouho po návratu.
A přitom tenhle výlet nezačíná až ve chvíli, kdy vystoupíte na Spinalonze.
Už samotná cesta do této části Kréty podle mě stojí za to. Můžete si vybrat, jestli na loď nastoupíte v Agios Nikolaos, Eloundě nebo malé vesničce Plaka, která leží prakticky naproti ostrovu. Každá varianta znamená trochu jinak dlouhou plavbu, ale ať už si vyberete kteroukoliv, pohybujete se v nádherné oblasti zálivu Mirabello, který je za mě jednou z těch částí Kréty, kde bych se klidně kochala už samotnou cestou.
Silnice se vine kolem moře, před vámi se střídají kopce, malé zátoky, vesnice a modrá hladina zálivu a potom přijde chvíle, kdy necháte auto za sebou a pokračujete po vodě. A právě ten přechod z pevniny na moře mám na podobných výletech ráda. Najednou se perspektiva úplně změní.
Čím víc se loď ke Spinalonze přibližuje, tím výrazněji před vámi vystupují její mohutné kamenné hradby. Z moře působí skoro jako pevnost vyrůstající přímo z vody – což vlastně dokonale připomíná její původní význam. Benátčané zde na konci 16. století vybudovali rozsáhlé opevnění, které chránilo vstup do zálivu Elounda a patřilo k důležitým obranným bodům celé oblasti.
Jenže právě ta část historie, kvůli které dnes Spinalongu zná většina návštěvníků, přišla mnohem později.
V roce 1903 zde vzniklo leprosárium, kam byli izolováni lidé nemocní leprou. Postupně sem přicházeli nemocní nejen z Kréty, ale také z dalších částí Řecka a zařízení fungovalo až do roku 1957. Spinalonga se tak stala posledním místem tohoto typu v Řecku.
A právě příběhy lidí, kteří zde žili, jsou podle mě mnohem silnější než samotná informace, že na ostrově kdysi fungovalo leprosárium. Nebyla to jen skupina nemocných zavřených za zdmi. Postupně tu vznikla komunita se svými domy, obchody, kostely, každodenními vztahy, radostmi i tragédiemi. Lidé zde žili své životy v situaci, kterou si dnes dokážeme jen těžko představit.
Když potom projdete branou a vydáte se mezi zachované budovy a uličky, začne celý ostrov působit úplně jinak. Najednou už se nedíváte jen na kamenné zdi a krásný výhled přes moře na Plaku. Za těmi zdmi si člověk mnohem snadněji představí konkrétní lidi, kteří byli kvůli nemoci vytrženi ze svých rodin a běžného života a poslání sem.
Proto bych si na Spinalongu nechala čas.
Pokud znáte román Ostrov od Victorie Hislop, pravděpodobně vám bude jméno Spinalonga povědomé ještě před příjezdem na Krétu. Právě tento román přivedl k historii ostrova obrovské množství lidí. Já bych ale při návštěvě nezůstala pouze u literárního příběhu, protože skutečné osudy lidí, kteří na Spinalonze žili, jsou podle mě ještě zajímavější.
A krásná je právě možnost rozhodnout se, jak dlouhou plavbu chcete podniknout. Nejkratší cesta vede z vesničky Plaka, odkud je Spinalonga skutečně téměř na dosah. Vyplout můžete také z Eloundy, případně z Agios Nikolaos, odkud už se samotná cesta po zálivu Mirabello stává významnou částí celého výletu.
Pokud chcete především navštívit samotnou Spinalongu, dává mi velký smysl Plaka. Přijedete prakticky naproti ostrovu, přeplujete krátký úsek a po návratu můžete zůstat třeba na oběd v některé z taveren u moře. Pokud ale chcete, aby byla větší součástí zážitku také samotná plavba, podívala bych se na varianty z Eloundy nebo Agios Nikolaos.
Na rozdíl od Balosu se tady za mě vyplatí opravdu zpomalit. Projít si uličky, podívat se do zachovaných budov, vystoupat k opevnění a občas se zastavit a podívat se přes vodu zpátky na pevninu. Plaka je odtud tak blízko, že ji máte téměř na dosah – a právě když člověk zná historii Spinalongy, dostává tenhle pohled úplně jiný význam.
Co je dobré vědět před cestou: Na Spinalongu se můžete vydat lodí z Plaky, Eloundy nebo Agios Nikolaos, přičemž nejkratší přejezd nabízí Plaka a z Agios Nikolaos už počítejte s výrazně delší plavbou zálivem Mirabello. Lodní lístek a vstupenka do archeologického areálu jsou samostatné položky, což je dobré vědět už při plánování výletu. Na samotnou návštěvu ostrova bych si nechala dostatek času, pokud si jej chcete opravdu projít a ne jen rychle obejít. V létě počítejte s velkým množstvím slunce a omezeným stínem, vezměte si vodu a pohodlnou obuv, protože část cest vede po kamenech a schodech. Aktuální ceny vstupného, otevírací dobu a časy lodí doporučuji vždy ověřit krátce před návštěvou, protože se mohou během sezony měnit.
3. Santorini – z Kréty na jeden den do úplně jiného světa
Santorini je v našem seznamu trochu rebel. Technicky vzato totiž během tohoto výletu Krétu opustíte a vydáte se na úplně jiný řecký ostrov. Přesto bych ho mezi lodními výlety z Kréty rozhodně nevynechala. Právě možnost ráno nastoupit na loď na Krétě a o pár hodin později stát na hraně santorinské kaldery je podle mě jedním z těch cestovatelských zážitků, které ukazují, jak neuvěřitelně pestré řecké ostrovy jsou.
Santorini mám navíc stejně jako Balos spojené se svými průvodcovskými roky, protože jsem sem s klienty z Kréty také jezdila. A ten okamžik, kdy se po cestě přes otevřené moře začne před lodí objevovat tmavá sopečná stěna ostrova a vysoko nahoře najednou rozeznáváte bílé domky, mě bavil pokaždé.
Santorini totiž z moře působí úplně jinak než na fotografiích.
Na sociálních sítích většinou vidíte bílé domy, modré kopule a západ slunce v Oie. Když ale připlouváte lodí, první věc, kterou opravdu vnímáte, je obrovská sopečná kaldera. Loď vplouvá pod vysoké tmavé útesy a města na jejich horním okraji vypadají zespodu skoro neuvěřitelně. Najednou mnohem lépe pochopíte, že Santorini není jen romantický ostrov s bílými domečky, ale především místo vytvořené obrovskou silou přírody.
Ostrov, v antice známý jako Θήρα (Théra), je součástí aktivního vulkanického systému a jeho dnešní podoba vznikla v důsledku mimořádně silné sopečné činnosti. Velká erupce v době bronzové zásadně proměnila zdejší krajinu a pod vrstvami sopečného materiálu pohřbila také významné město Ακρωτήρι (Akrotiri). Dnešní Santorini je vlastně součástí souostroví tvořeného několika ostrovy kolem zatopené kaldery.
A právě Ακρωτήρι (Akrotiri) je zajímavé ještě z jednoho důvodu.
Santorini a Kréta totiž mají společného mnohem víc, než by se při pohledu na oba ostrovy mohlo zdát. Už v době bronzové mezi nimi fungovaly intenzivní kontakty. Akrotiri bylo významným obchodním centrem a minojská Kréta měla na zdejší kulturu výrazný vliv. Přes moře mezi ostrovy neproudilo jen zboží, ale také lidé, umění, technologie a myšlenky.
A tohle spojení vlastně určitým způsobem pokračuje dodnes.
Santorini je malý ostrov s omezenými možnostmi zemědělské produkce a současně místem, které během sezony navštíví obrovské množství lidí. Řadu věcí proto potřebuje dovážet a část čerstvého ovoce, zeleniny a dalších potravin se na Santorini dostává právě z Kréty.
Mně se právě tahle spojitost strašně líbí. Kréta a Santorini vypadají na první pohled jako dva úplně odlišné světy, ale přes moře spolu komunikují už tisíce let. Jen se během té doby změnily lodě a částečně také to, co na jejich palubách cestuje.
Pokud vás zajímá, jak jednodenní výlet na Santorini z Kréty skutečně probíhá, odkud se vyplouvá, co během jednoho dne stihnete a jestli podle mě takový výlet stojí za to, napsala jsem o něm samostatného průvodce na mém sesterském webu Cestování na fulltime. 👉🏻 Santorini z Kréty za jeden den
Co je dobré vědět před cestou:
Na Santorini se během sezony vyráží rychlolodí především z Heraklionu, v části sezony jsou dostupná také spojení z Rethymna. Samotná cesta trvá přibližně kolem dvou hodin podle konkrétního spoje a přístavu, takže počítejte s tím, že jde opravdu o dlouhý celodenní výlet. Pokud kupujete organizovaný výlet, dobře se podívejte, zda cena zahrnuje pouze lodní dopravu, nebo také transfer a program na Santorini, protože jednotlivé nabídky se mohou lišit. V hlavní sezoně bych doporučila rezervaci předem. Aktuální ceny, jízdní řády a konkrétní dny spojení si vždy zkontrolujte krátce před cestou. A pokud trpíte mořskou nemocí, počítejte s tím, že tentokrát nejde o krátké přeplutí zátoky – mezi Krétou a Santorini se pohybujete po otevřeném moři a při silnějším větru může být plavba znatelně živější.
4. Chrissi – zlatý ostrov uprostřed Libyjského moře
Χρυσή (Chrissi) znamená v řečtině zlatá. A když se k tomuto malému ostrůvku jižně od Kréty začnete přibližovat lodí, docela rychle pochopíte, odkud svoje jméno dostal.
Světlý až zlatavý písek, průzračná voda v několika odstínech modré a tyrkysové a nízký ostrov, který z dálky působí skoro jako úzký proužek země položený doprostřed moře. Chrissi leží jižně od Ierapetry a už samotná cesta k ní má úplně jinou atmosféru než plavby na severním pobřeží Kréty. Tentokrát totiž vyplouváte do Libyjského moře a postupně za sebou necháváte i samotnou Krétu.
Před vámi je chvíli prakticky jen voda.
A právě to mám na tomhle výletu ráda. Člověk si tady opravdu uvědomí, že Kréta je ostrov a že směrem na jih už se před ním otevírá moře pokračující až k africkému pobřeží.
Chrissi ale není zajímavá jen kvůli koupání. Celý ostrov je součástí evropské sítě Natura 2000 a jedním z jeho největších přírodních pokladů jsou zdejší písečné duny a porosty jalovců rodu Juniperus. Často se jim říká „cedrový les“, botanicky ale o cedry nejde. Právě tahle velmi citlivá krajina je jedním z důvodů, proč se způsob návštěvy Chrissi v posledních letech změnil.
Na ostrov jsem před lety několikrát jezdila jako průvodkyně a tehdy fungoval výlet podstatně jinak. Lodě přivážely velké množství lidí přímo na Chrissi a návštěvníci se po ostrově pohybovali mnohem volněji. Jenže masová návštěvnost začala zdejší křehké přírodě škodit a ochranný režim se postupně zpřísnil.
Dnešní návštěva proto nemusí vypadat stejně jako ta, kterou si pamatuju já.
A vlastně mi to dává smysl. Chrissi není atrakce vytvořená pro turisty, ale malý a velmi citlivý ostrov. Pořád si můžete užít nádherné moře, koupání, samotnou plavbu a pohled na zlatavý ostrůvek z vody, jen je potřeba respektovat pravidla, která mají zdejší přírodu chránit.
A možná právě díky tomu na mě Chrissi pořád působí trochu jinak než ostatní výlety. Nejen jako cesta za pláží, ale jako několik hodin strávených na otevřeném Libyjském moři, na jehož konci se před vámi objeví malý zlatý ostrov.
Co je dobré vědět před cestou:
Na Chrissi se vyráží především z Ierapetry a podle konkrétní lodi počítejte přibližně s 30 až 60 minutami plavby jedním směrem. Protože jde o chráněnou oblast Natura 2000, způsob návštěvy a možnosti pohybu po ostrově jsou regulované a mohou se měnit. Před cestou si proto vždy ověřte aktuální pravidla a program konkrétní plavby. Počítejte také s intenzivním sluncem, omezeným stínem a minimálním zázemím, takže voda, pokrývka hlavy a ochrana proti slunci jsou tady opravdu základ.
5. Gavdos – lodí až na samotný jih Evropy
Γαύδος (Gavdos) je přesně ten typ místa, u kterého mě baví už samotná představa cesty. Neplujete totiž jen na další malý ostrůvek u krétského pobřeží. Vydáváte se desítky kilometrů přes Libyjské moře na samotný jih Evropy.
Gavdos leží jižně od Kréty a právě tady najdete mys Τρυπητή (Tripiti), který se uvádí jako nejjižnější bod Evropy. Na místě dnes stojí také známá obří židle obrácená směrem k moři – trochu zvláštní, ale už téměř ikonický symbol toho, že dál na jih už evropská pevnina ani ostrovy nepokračují.
A právě ten pocit „konce Evropy“ mi na Gavdosu připadá možná zajímavější než snaha hledat jednu konkrétní atrakci.
Ostrov je malý, řídce osídlený a mnohem klidnější než turistická Kréta. Najdete tu písečné pláže, jalovcové porosty, malé osady, kapličky, starý maják a krajinu, ve které má člověk chvílemi pocit, že svět kolem něj trochu zpomalil. Gavdos je navíc významný i přírodovědně – společně s nedalekým ostrůvkem Gavdopoula patří do chráněné oblasti důležité pro migrující ptáky, mořské ptactvo i rostliny, které sem díky jižní poloze pronikají až z Afriky.
A samozřejmě by to nebylo Řecko, kdyby se k místu nevázal nějaký pořádný příběh.
Gavdos bývá spojován s bájnou Ωγυγία (Ógygie), ostrovem nymfy Kalypsó, na kterém podle Homérovy Odysseie ztroskotal Odysseus a strávil tam několik let, než mohl pokračovat domů na Ithaku. Jestli byla Homérova Ógygie skutečně právě Gavdos, dnes už samozřejmě nikdo s jistotou neřekne. Ale na ostrově, který leží osamocený uprostřed Libyjského moře, tomu člověk skoro chce věřit.
A právě samotná plavba na Gavdos je velkou částí zážitku.
Za zády postupně mizí vysoké hory jižní Kréty a kolem vás zůstává otevřené moře. Tohle už není pár minut lodí k ostrůvku, který vidíte z pláže. Gavdos leží dost daleko na to, aby člověk opravdu cítil, že někam cestuje.
Proto bych ho ani nebrala jako klasický turistický výlet typu ráno tam a odpoledne zpátky. Pokud vám to dovolená dovolí, Gavdos si podle mě zaslouží alespoň jednu noc. Teprve potom máte šanci nevnímat ho jen jako další bod, který jste si odškrtli, ale trochu nasát jeho úplně jiný rytmus.
Co je dobré vědět před cestou: Na Gavdos jezdí pravidelné lodě především z Χώρα Σφακίων (Chora Sfakion) a z Paleochory, podle dne a konkrétního spoje se může cesta kombinovat také se zastávkami v Sougii nebo Agia Roumeli. Aktuální jízdní řád pro sezonu 2026 potvrzuje spojení z obou přístavů, ale jednotlivé dny a trasy se během sezony mění. Počítejte proto s tím, že návštěva Gavdosu vyžaduje víc plánování než běžný jednodenní lodní výlet a při plánování noclehu si vždy nejdříve ověřte i zpáteční spoj. Pluje se po otevřeném Libyjském moři, takže jízdní řád může ovlivnit vítr a stav moře. Pokud chcete dojít až k mysu Tripiti, počítejte navíc s tím, že samotným příjezdem do přístavu výlet nekončí – po ostrově budete ještě potřebovat další dopravu nebo se vydat pěšky.
6. Dia – když chcete z Heraklionu na chvíli zmizet na moře
Když se v Heraklionu postavíte k moři a podíváte se směrem na sever, na horizontu uvidíte nízkou siluetu ostrova Δία (Dia). Je dost blízko na to, abyste ho z Kréty viděli, a zároveň dost daleko na to, aby cesta k němu už působila jako opravdová plavba.
A právě proto se mi Dia do našeho seznamu lodních výletů na Krétě tolik líbí.
Nemusíte kvůli ní vstávat za úsvitu, přeplouvat několik hodin na jiný velký ostrov ani plánovat další nocleh. Z Heraklionu jednoduše vyplujete na otevřené moře a přibližně po hodině se před vámi objeví neobydlený ostrov, malé zátoky a voda, do které máte chuť skočit ještě dřív, než loď pořádně zakotví.
Dia leží přibližně sedm námořních mil severně od Heraklionu a je součástí evropské sítě Natura 2000. Přestože na první pohled působí jako poměrně pustý skalnatý ostrov, z přírodovědného hlediska je velmi cenná. Vyskytují se tu rostliny typické pro jižní Egejské moře a ostrov je významným místem například pro sokola eleonořina, který zde v létě hnízdí. V okolních vodách se vyskytuje také kriticky chráněný tuleň středomořský.
A zajímavá není jen zdejší příroda.
Moře kolem Dia má i svůj historický příběh. Výzkumy spojené se známým oceánografem Jacquesem-Yvesem Cousteauem přinesly u jižního pobřeží ostrova stopy po lodních vracích z různých historických období, včetně minojské doby. To docela krásně zapadá do celého příběhu tohoto článku – moře před Heraklionem nebylo nikdy jen místem na koupání, ale po tisíce let také důležitou cestou, po které se ke Krétě připlouvalo a zase z ní odplouvalo.
Samotný výlet na Dia je ale dnes hlavně o něčem mnohem jednodušším.
O dni na moři.
Z Heraklionu sem vyrážejí plachetnice, katamarány a menší lodě a velká část plaveb funguje tak, že se po příjezdu zakotví v některé ze zdejších zátok. Pak už můžete plavat, šnorchlovat, někde využít paddleboard, dát si něco dobrého přímo na lodi nebo jednoduše zůstat na palubě a nic zásadního nedělat.
A myslím, že právě to je na Dia její největší kouzlo.
Není potřeba běhat od památky k památce ani stihnout pět zastávek za den. Samotná plavba je tady součástí cíle. Vítr, otevřené moře, koupání, několik hodin mimo ruch Heraklionu a pohled zpátky na Krétu z perspektivy, kterou z pevniny nikdy neuvidíte.
Navíc si můžete vybrat, jaký charakter výletu chcete. Existují půldenní i celodenní plavby, ranní varianty a také plavby při západu slunce. Některé jsou zaměřené hlavně na koupání a relaxaci, jiné mnohem víc na skutečné plachtění nebo poznávání mořského života. Aktuální nabídky z Heraklionu běžně počítají s kotvením v některé z jižních zátok ostrova a s časem na koupání a šnorchlování.
A pokud máte během dovolené základnu právě někde v oblasti Heraklionu, Hersonissosu nebo severního pobřeží kolem hlavního města, Dia je podle mě krásný způsob, jak si mezi výlety po Krétě dopřát jeden den, kdy se prostě jen necháte odvézt na moře.
Co je dobré vědět před cestou: Na Dia se vyráží především z Heraklionu, často ze starého benátského přístavu, a samotná plavba trvá podle typu lodi a větru přibližně 45 až 75 minut jedním směrem. Vybírat můžete mezi půldenními, celodenními i večerními plavbami, takže se při rezervaci podívejte hlavně na délku programu a na to, co je v ceně zahrnuto. Dia je chráněná a prakticky neobydlená oblast, takže nečekejte klasickou turistickou infrastrukturu jako na běžné pláži – velká část zážitku se odehrává přímo na lodi a ve vodě. A jako vždy na moři počítejte s tím, že konkrétní program může ovlivnit vítr a aktuální podmínky.
7. Elafonissi lodí z Paleochory – slavnou pláž můžete objevit i z moře
Ελαφονήσι (Elafonissi) patří mezi místa, která má většina lidí s Krétou spojená dávno předtím, než na ostrov vůbec přijede. Růžový písek, mělká tyrkysová voda a fotografie, které občas vypadají skoro nereálně. Většina návštěvníků sem přijíždí autem nebo autobusem a dlouho jsem vlastně stejným způsobem přemýšlela i já.
A právě při přípravě tohoto článku mě překvapilo zjištění, že se na Elafonissi dá vyrazit také lodí z Paleochory.
A čím víc jsem se na tuto možnost dívala, tím větší smysl mi začala dávat.
Elafonissi totiž ve skutečnosti není jen pláž. Je to malý nízký ostrov oddělený od krétského pobřeží velmi mělkou lagunou. Podle výšky vody k němu někdy procházíte jen několik centimetrů hlubokým mořem a právě tahle zvláštní kombinace ostrova, laguny, písečných dun a mělké vody vytváří krajinu, kterou všichni známe z fotografií.
Celá oblast je zároveň součástí evropské sítě Natura 2000 a chráněné jsou tu mimo jiné písečné duny, jalovcové porosty i vzácné druhy rostlin. I tady tedy platí, že ta nádherná růžovo-tyrkysová kulisa není jen turistická atrakce, ale poměrně citlivý přírodní prostor.
Plavba z Παλαιόχωρα (Paleochory) ale nabízí ještě jednu věc, která se mi na tomhle výletu líbí možná úplně nejvíc: Elafonissi nemusí být jediným cílem cesty.
Některé lodní výlety vedou podél jihozápadního pobřeží a mohou spojovat Elafonissi například s Κεδρόδασος (Kedrodasos), nádhernou pláží obklopenou jalovci, nebo s dalšími menšími zastávkami. Najednou tedy nejedete jen „na slavnou růžovou pláž“, ale objevujete kus pobřeží, které z auta prakticky neuvidíte.
A právě to je podle mě na této variantě nejzajímavější.
Na Elafonissi se samozřejmě můžete dostat po silnici. Ale z moře uvidíte jihozápadní Krétu úplně jinak – skály, malé zátoky, prázdnější pláže a divoký kus pobřeží mezi Paleochorou a jedním z nejslavnějších míst celého ostrova.
Navíc některé plavby vyrážejí brzy ráno, aby se na Elafonissi dostaly ještě před největší vlnou návštěvníků, případně se nabízejí také odpolední varianty. A vzhledem k tomu, kolik lidí se během léta na Elafonissi sjíždí po silnici, mi tahle možnost připadá opravdu zajímavá.
Elafonissi lodí je tak trochu jiný způsob, jak navštívit místo, o kterém si možná myslíte, že už přesně víte, jak vypadá.
A přesně tyhle výlety mě baví – ne proto, že vás nutně zavezou někam, kam byste se jinak vůbec nedostali, ale protože vám známé místo ukážou z úplně nové strany.
Pokud se na Elafonissi chystáte, připravila jsem také kompletního průvodce Elafonissi, ve kterém najdete podrobnější informace o samotné pláži, cestě, praktických tipech i možnostech ubytování v okolí. 👉🏻 Elafonisi: Nejkrásnější růžová pláž na Krétě – Kompletní průvodce
Co je dobré vědět před cestou:
Na Elafonissi se lodí vyráží z Paleochory a v sezoně jsou dostupné různé varianty menších i soukromých plaveb. Výlet obvykle zabere několik hodin a podle konkrétní trasy může spojovat Elafonissi s dalšími místy jihozápadního pobřeží, například s Kedrodasosem. Protože zde není klasický velký přístav pro výletní lodě, může se způsob výstupu na pláž podle konkrétního plavidla lišit. A stejně jako u ostatních lodních výletů na Krétě počítejte s tím, že program výrazně ovlivňuje vítr a stav moře. Aktuální trasu a podmínky konkrétní plavby bych proto vždy ověřila krátce před cestou.
8. Preveli lodí – když je cesta na pláž součástí zážitku
Πρέβελη (Preveli) patří mezi nejznámější pláže jižní Kréty, ale pro mě je zároveň jedním z nejoblíbenějších míst na ostrově vůbec, když mám chuť strávit den někde u moře.
Mám ráda už samotnou atmosféru jižní Kréty. Libyjské moře je prostě trochu jiné než moře na severním pobřeží – krajina kolem něj je divočejší, hory padají skoro až k vodě a celé pobřeží na mě působí mnohem syrověji. A Preveli k tomu přidává ještě něco navíc: řeku, palmový háj a možnost přijet sem nikoliv po silnici, ale lodí po moři.
Většina lidí se na Preveli vydává autem a potom pokračuje pěšky dolů k pláži. Jenže vyrazit můžete také z Πλακιάς (Plakias) nebo z nedaleké Δαμνόνι (Damnoni) a právě lodní varianta se mi líbí už proto, že cesta přestane být jen nutným přesunem z bodu A do bodu B.
Loď pokračuje podél jižního pobřeží, kolem skal, menších pláží a zátok a před vámi je otevřené Libyjské moře. A potom se objeví Preveli – ústí řeky, pláž a za ní palmy táhnoucí se směrem do vnitrozemí.
Právě řeka Megalopotamos a palmový háj kolem ní dělají z Preveli místo, které na Krétě nemá úplně mnoho obdob. Během jediného dne se můžete koupat v moři a o chvíli později kráčet podél sladkovodní řeky mezi palmami.
A pokud už sem přijedete, za mě vůbec není důvod pospíchat.
Já bych si z Preveli klidně udělala celodenní výlet. Vykoupat se, chvíli jen tak být u moře, dát si něco dobrého a potom se vydat na procházku do palmového háje.
Na pláži funguje také jednoduchá taverna, která vizuálně dokonale zapadá do mé představy krétského podniku – pár dřevěných prken, nic přehnaně naleštěného, ale zato místo, kde si můžete dát velmi dobré jídlo. A přesně taková místa mám na Krétě ráda. Nemusí vypadat dokonale na Instagramu. Stačí, že sedíte pár kroků od Libyjského moře, máte před sebou něco dobrého a nikam nemusíte.
Po obědě je pak ideální vyrazit právě do palmového háje.
Cesta vede podél řeky do vnitrozemí a během několika minut se ocitnete v úplně jiné krajině. Jen bych byla trochu pozorná k místním obyvatelům. 😄 Při jedné z našich procházek jsme totiž objevovali palmový háj, když na nás mezi palmami najednou vykoukla koza. Na Krétě samozřejmě nic zase tak mimořádného, ale uprostřed téměř exoticky vypadajícího palmového údolí to byl jeden z těch momentů, které si člověk zapamatuje.
A právě tohle mám na Preveli ráda. Není to jen pláž, kde se člověk vykoupe a jede dál. Můžete tu strávit celý den, spojit plavbu, moře, dobré jídlo, řeku i procházku mezi palmami a každý kousek toho dne působí trochu jinak.
Na lodní variantě je navíc krásné, že Preveli poznáváte z opačné perspektivy než při klasickém příjezdu autem. Nejdřív vidíte divoké jižní pobřeží z moře a teprve potom vystoupíte na pláži a vydáte se směrem do zeleného palmového údolí.
A někdy přitom opravdu není potřeba hledat komplikovaný celodenní organizovaný zájezd. Stačí obyčejná loď mezi několika místy na jižním pobřeží a z návštěvy známé pláže vznikne úplně jiný zážitek.
Pokud si chcete návštěvu Preveli naplánovat podrobněji, připravila jsem také samostatný článek Preveli pláž: Kompletní průvodce pláží palmovým hájem a řekou na nejkrásnější pláži Kréty. Najdete v něm možnosti dopravy autem, autobusem i lodí, informace o palmovém háji a řece, tipy na ubytování i další místa, která můžete s návštěvou Preveli spojit.
Co je dobré vědět před cestou:
Na Preveli se během sezony vyráží lodí z Plakiasu nebo Damnoni a jde o jednu z kratších plaveb v našem seznamu. Pokud chcete na pláži zůstat delší dobu, určitě si předem zkontrolujte čas poslední zpáteční lodi. Na Preveli počítejte s intenzivním sluncem a omezeným množstvím klasického plážového zázemí, takže se hodí voda, pokrývka hlavy a ochrana proti slunci. Pokud se chcete vydat také do palmového háje podél řeky, vezměte si obuv, ve které zvládnete kameny a nerovný terén. A stejně jako u ostatních plaveb na jižním pobřeží může spojení ovlivnit vítr a stav Libyjského moře, proto bych časy lodí před cestou vždy znovu ověřila.
9. Jeskyně u Rethymna – když známé pobřeží uvidíte z moře
Ne každý lodní výlet na Krétě musí znamenat několik hodin plavby na vzdálený ostrov. Někdy stačí vyplout z přístavu, nechat za zády město, které možná velmi dobře znáte, a během chvíle zjistit, že z moře vypadá jeho pobřeží úplně jinak.
Přesně takový je pro mě výlet z Rethymna směrem k mořským jeskyním a skalnímu oblouku Camarola.
Tenhle výlet jsem podnikla sama a právě na něm mě bavilo, jak rychle se člověk dostane z ruchu města do úplně jiné krajiny. Vyplujete z přístavu, Rethymno začne pomalu mizet za vámi a podél pobřeží se objevují skály, malé zátoky a jeskyně vyhloubené mořem.
A právě z lodi najednou vidíte místa, kolem kterých můžete po silnici projíždět mnohokrát, aniž byste vůbec tušili, co se pod skalami u vody skrývá.
Jedním z nejzajímavějších míst plavby je Camarola, výrazný přírodní skalní oblouk vytvořený působením moře. V jeho okolí se nacházejí také jeskyně, kterým se při místních výletech často říká pirátské. Jestli v nich skutečně sedávali piráti a plánovali další přepadení, bych brala trochu s rezervou, ale na atmosféře jim to rozhodně nic neubírá. 😄
Zajímavý je už samotný začátek výletu. Loď vyplouvá z nového přístavu – mariny v Rethymnu, tedy z oblasti, odkud vyrážejí také lodě směrem na Santorini. Pokud budete u přístavu, místo nástupu se hledá poměrně snadno. U mola je také malé prodejní místo, kde jsem si při své návštěvě mohla výlet koupit přímo na místě a zaplatit kartou.
A pak už nastoupíte na loď.
Ta je sama o sobě součástí zážitku. Captain Hook je velká dřevěná loď stylizovaná do podoby staré pirátské lodi, která mi svým vzhledem připomíná lodě z dob velkých zámořských plaveb, třeba slavnou Santa Mariu Kryštofa Kolumba. Takže už samotné nalodění má trochu dobrodružnou atmosféru a rozhodně to není klasický malý motorový člun.
Na palubě je také toaleta a při mojí plavbě jsme měli k dispozici nápoje, takže cesta nebyla jen o tom sedět tři hodiny na palubě a čekat, kam doplujeme. Konkrétní občerstvení se ale může podle zvoleného programu měnit, takže bych se vždy podívala, co je právě u vašeho výletu zahrnuto v ceně.
Mně se na téhle plavbě líbilo hlavně to, že samotná cesta je cílem. Nehoníte se za slavnou památkou ani nemáte pocit, že musíte během několika hodin stihnout několik zastávek. Plujete podél pobřeží, pozorujete skály a jeskyně, zastavíte se na koupání a jednoduše si užíváte několik hodin na moři.
A potom přichází část, kterou mám možná úplně nejraději – návrat do Rethymna.
Z moře se totiž město ukazuje z perspektivy, kterou při běžné procházce nikdy neuvidíte. Nad pobřežím se postupně objeví mohutná Fortezza, pod ní staré město a potom benátský přístav. Právě při příjezdu lodí člověk mnohem lépe vidí, jak úzce bylo Rethymno po staletí spojené s mořem.
A možná právě proto bych tenhle výlet doporučila i lidem, kteří už v Rethymnu několikrát byli. Nemusíte tentokrát hledat nové město ani novou pláž. Stačí se na místo, které už znáte, podívat z moře.
Pokud budete chtít samotné město poznat podrobněji, připravila jsem také samostatný článek Rethymno, Kréta – Kompletní průvodce městem, kde najdete historii Rethymna, památky, pláže, tipy na výlety i další praktické informace.
Co je dobré vědět před cestou:
Plavba vyráží z mariny v Rethymnu a klasická varianta k pirátským jeskyním a oblouku Camarola trvá přibližně tři hodiny. Součástí bývá také zastávka na koupání a návrat kolem Fortezzy a starého benátského přístavu. Na lodi je toaleta a podle konkrétní varianty také občerstvení nebo nápoje; jejich přesný rozsah si ale vždy zkontrolujte při nákupu. Vstupenku je možné koupit přímo u přístavu a některé varianty také předem online tady. A stejně jako u všech plaveb na Krétě může program ovlivnit vítr a aktuální stav moře.
10. Večerní plavba z Rethymna – když slunce zapadá do moře
Poslední lodní výlet na Krétě z mého seznamu vlastně není ani tak o tom, kam doplujete. Je o chvíli, kdy jste na moři.
Večerní plavby z Rethymna mám ráda právě proto, že nic velkého nemusíte objevovat, nikam daleko cestovat ani během pár hodin stihnout několik zastávek. Nastoupíte na loď, necháte za sebou přístav a město a potom už jen sledujete, jak se všechno kolem vás začíná pomalu měnit.
Slunce klesá níž, světlo měkne, moře dostává zlaté a oranžové odstíny a Rethymno se z vody najednou ukazuje úplně jinak než během dne.
A přesně při jedné z těchto plaveb vznikla také úvodní fotografie tohoto článku.
Pamatuju si, jak jsem stála na lodi, kolem mě bylo jen moře a slunce se pomalu dotýkalo horizontu. Vítr, voda, světlo a ten zvláštní pocit, kdy na chvíli opravdu nic nepotřebujete. Nikam nepospícháte, nemusíte hledat další památku ani přemýšlet, co ještě dneska stihnete. Prostě jen stojíte na palubě a díváte se.
Možná je to trochu kýč.
Ale jestli někde kýč funguje dokonale, tak je to podle mě právě západ slunce na moři. 😄
Na návratu směrem k Rethymnu se navíc před vámi začne objevovat silueta města a nad ní Φορτέτζα (Fortezza). A mně právě tenhle pohled připadá nádherný. Pevnost, kterou během dne znáte z uliček starého města, najednou vidíte ze strany, odkud k Rethymnu po staletí připlouvaly lodě.
Je to vlastně krásné propojení s tím, čím jsme celý tento článek začínali.
Kréta byla vždycky obrácená k moři. Přes moře se obchodovalo, cestovalo, přicházely nové kultury i nepřátelé a kolem přístavů postupně vyrůstala města, která dnes obdivujeme jako turisté. Když se potom večer vracíte do Rethymna lodí a před vámi se v posledním světle dne objeví Fortezza a staré město, dokážete si to celé představit zase o trochu lépe.
A přitom je to jeden z nejjednodušších výletů v celém našem seznamu.
Nemusíte kvůli němu obětovat celý den. Klidně můžete dopoledne strávit na pláži, odpoledne se projít Rethymnem a večer si jen na hodinu nebo dvě odskočit na moře.
Právě proto bych večerní plavbu doporučila i člověku, který si během dovolené říká, že na žádný velký lodní výlet nemá čas. Nemusíte plout na jiný ostrov, abyste zažili Krétu z paluby lodi.
Někdy úplně stačí vyplout kousek od pobřeží, nechat vítr, ať vám rozcuchá vlasy, a počkat si, až slunce zmizí za horizontem.
A možná právě proto jsem tento výlet nechala úplně na konec.
Po Balosu, Spinalonze, Santorini, Chrissi, Gavdosu, Dia, Elafonissi, Preveli a jeskyních u Rethymna se totiž vracíme k tomu úplně nejjednoduššímu – k samotné radosti z toho být na moři.
Co je dobré vědět před cestou:
Večerních plaveb z Rethymna existuje několik variant – od přibližně hodinové plavby kolem pobřeží a Fortezzy až po delší výlety, které mohou zahrnovat koupání, občerstvení nebo několik hodin na moři. Podle konkrétní lodi se vyplouvá z mariny nebo z oblasti benátského přístavu. Časy odjezdů se během sezony přirozeně mění podle doby západu slunce, takže si vždy zkontrolujte aktuální hodinu nalodění a délku konkrétní plavby. Pokud si chcete hlavně užít západ slunce, doporučila bych se při výběru dívat nejen na cenu, ale především na to, kolik času skutečně strávíte na moři a kudy loď popluje.
Který lodní výlet na Krétě si zamilujete vy?
Když se na těch deset výletů dívám pohromadě, vlastně mě baví, jak moc jsou rozdílné. Jeden vás zavede do tyrkysové laguny Balos, jiný mezi příběhy lidí na Spinalonze, další přes otevřené moře až na Santorini nebo Gavdos. A pak jsou tu plavby, při kterých vůbec nemusíte nikam daleko – stačí večer vyplout z Rethymna, nechat město za zády a chvíli pozorovat, jak slunce pomalu mizí za horizontem.
A možná právě proto si myslím, že pokud na Krétu přijedete, alespoň jeden lodní výlet byste si měli dopřát.
Nemusí být nejdražší. Nemusí trvat celý den. Nemusíte při něm navštívit tři ostrovy a pět pláží.
Stačí si jednou stoupnout na palubu a podívat se na Krétu z moře.
Protože z vody najednou uvidíte, jak obrovské jsou její hory, jak divoké je pobřeží a kolik malých zátok, skal a jeskyní z pevniny vůbec není vidět. A možná také na chvíli pocítíte něco z toho, co na plavbách miluju já – vítr, moře kolem sebe a ten obyčejný, ale nádherný pocit svobody, že právě teď jste přesně tam, kde chcete být.
Já bych si mezi těmito deseti výlety svého jediného favorita vybírala opravdu těžko. Každý mi totiž dává něco trochu jiného.
A právě proto teď nechám výběr na vás.
Který z těchto lodních výletů na Krétě byste si vybrali jako první? A pokud už jste některý absolvovali, který vám zůstal v hlavě nejvíc?
Líbily se ti tyto tipy na lodní výlety po Krétě?
Pokud pro tebe byl tenhle článek užitečný, mám radost, že jsem ti mohla pomoct. Krétu srdcem tvořím s láskou, zkušeností a spoustou času nad články, tipy i praktickými průvodci. Pokud budeš chtít moji tvorbu podpořit, můžeš mě pozvat na virtuální kafičko přes Buy Me a Coffee. ☕
Děkuju, že jsi tady se mnou a objevuješ Krétu srdcem.
